∞ V šedých tónech - Ruta Sepetys

Originální název: Between Shades Of Gray

Český název: V šedých tónech

Autor: Ruta Sepetys

Překladatel: Petr Eliáš

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: YA, Historie

Počet stran: 288

Rok vydání: 2013

Série: -

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Anotace:

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Ale jednoho večera k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. 

Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky své rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům podaří jejímu otci je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech.

Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho…

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Matka dál mluvila rusky a vytáhla z kabátu kapesní hodinky. Poznala jsem je. Byly po jejím otci a v měkkém zlatě vzadu bylo vyryté jeho jméno. Policista po nich chňapl, pustil Jonase a začal křičet na lidi vedle nás. Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek.

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Můj názor:

Při čtení mě mrazilo v zádech... Chvílemi ke konci jsem brečela. Cítila jsem lítost, vžila jsem se do Liny. Je to silný příběh... Po dočtení knihy sem se zkusila zamyslet, jak museli být všichni ti lidé silní, nepodlehnout nemocemi a nebo čímkoliv jiným. Nikdy jsem neuvažovala nad tím, jaká pro lidi musela být minulost, hlavně pro ty, co se dostali do koncentračního tábora a nebo do pracovního tábora jako Lina s její matkou a bratrem, po dočtení této knihy, nad tím více uvažuji.

 Vcítila jsem se do Liny a cítila jsem se jako ona, jako by se to všechno, co se stalo jí, stalo i mě... Je působivé, že se do knih můžeme vcítit a cítit se jako hlavní osoba, i když se vám to nikdy nestalo.
Někdy jsem se zasmála a souhlasila s ní. Kniha celkově nebyla smutná či depresivní. Někdy byla zábavná a někdy byla i veselá!:) Vždycky podle toho co se dělo! Kniha se probojovala se ke mě probojovala a je to ta nejlepší kniha pod sluncem! Je to moje srdcovka! Miluju tu knihu! Je to jako droga! Už od prvního okamžiku ji miluju... Přečtu si ji znova... To si musím slíbit... Na tuto knihu prostě nebude sedat prach někde v poličce. Je to můj mamánek. Vážně doporučuju a přeji příjemné čtení!

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

"Maminko, ne!" vykřikl Jonas a rozběhl se ke střepům na zemi.
Než se skla stihl dotknout, stáhla jsem ho zpět. "Mami, proč všechny ty krásné věci rozbíjíš?".
Zarazila se a hleděla na porcelánový šálek v ruce. "Protože je mám moc ráda." Hodila hrneček na podlahu a hned sáhla po dalším, ani se nepodívala, jak      se rozbil.

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Úryvek :

Lidé mluvili o válce a o tom, jak by nás Němci mohli zachránit. Plešatec pro jednou neříkal vůbec nic. Přemýšlela jsem, jestli to, co říkal o Hitlerovi, je pravda. Že bychom vyměňovalo Stalinův srp za něco ještě horšího? Nikdo si to zřejmě nemyslel. Tatínek by věděl, jak to je. Tyhle věci vždycky věděl, ale nikdy se mnou o nich nemluvil. Bavil se o tom jenom s matkou. Někdy v noci jsem z jejich ložnice slýchala šepot. Věděla jsem, co to znamená: Mluví o Sovětech. Pomyslela jsem na tátu. Ví, že je válka? Ví, že máme všichni vši? Ví, že jsme tu namačkaní s mrtvým dítětem? Ví, jak moc mi chybí? Sevřela jsem v kapse kapesník a představila si jeho usměvavou tvář.

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

,,Neplač, Lino. Odvahu,'' Řekl otec. ,,Ty mi můžeš pomoct.''

Vzhlédla jsem k němu

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

100%