Easy? Tamara Webberová

Originální název: Easy?

Český název: Easy?

Autor: Tammara Webberová

Překladatel: Sabina Čechová

Nakladatelství: Jota

Žánr: Love, drama, ze života

Doporučená věková hranice: 18 (násilné scény)

Počet stran: 308

Rok vydání: 2013

Série: -

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Anotace:

Sledoval ji, ale neznal ji. Až do chvíle, kdy se stal díky náhodnému setkání jejím zachráncem...
 
Dívka, která se domnívá, že lidem nelze věřit, na sliby se nedá spoléhat a věrnost je pouhá iluze. Chlapec, který věří, že pravda je relativní, že lži dokážou skrýt nesnesitelnou bolest a vina je neodpustitelná. Potvrdí si navzájem svá přesvědčení, nebo je naopak jeden druhému definitivně vyvrátí?
 
Když Jacqueline následuje svého kluka na vysokou školu, kterou si vybral, rozhodně nečeká, že se s ní dva měsíce po začátku druhého ročníku náhle rozejde. Dva týdny stráví v naprostém šoku, aby se pak probudila v jiné realitě: je nezadaná, místo na výběrovou hudební konzervatoř chodí na státní univerzitu, bývalí přátelé ji najednou ignorují a poprvé v životě jí hrozí, že z nějakého předmětu propadne.
 
Při odchodu z večírku je Jacqueline na opuštěném parkovišti napadena klukem ze studentského spolku, do něhož patří i její bývalý přítel. Zachrání ji neznámý mladík, který byl ve správný čas na správném místě, a ona chce jen jediné – vymazat útok a celou tu noc z paměti. Ale její zachránce Lucas chodí na stejné přednášky z ekonomie jako ona, sedí v zadní řadě, skicuje si něco do bloku a při tom se na ni dívá. Její kamarádky ho ohodnotí jako dokonalý materiál na nezávaznou divokou známost, která jí pomůže vzpamatovat se po rozchodu.
 
Když se z útočníka, který ji napadl, stane stalker, má Jacqueline na výběr: zhroutit se, nebo se začít bránit. Lucas nad ní drží ochrannou ruku, ale sám má svá vlastní tajemství. Najednou je těžké odhalit, co se skrývá za vnějším zdáním, a není jasné, komu se dá věřit.

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Láska není absence logiky
Ale logika prozkoumaná a přepočítaná
Rozžhavená a zakřivená
Aby se dobře vešla do záhybů srdce

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Můj názor:

Wau. Pane bože, prostě wau! = Tato reakce po dočtení knihy. 

Když jsem knihu dočetla, byla jsem smutná, protože jsem se s ní nechtěla rozloučit. Knihu jsem vyhrála a ze začátku jsem se na ni vážně vážně moc těšila... Včera jsem ji vzala sebou do školy, že si budu číst, no a nakonec jsem se na ni vůbec netěšila. Najednou mi připadala divná a myslela jsem si, že se mi nebude líbit. Doma jsem se nudila a tak jsem se do čtení nakonec pustila. Četla jsem dlouhé hodiny a dočetla jsem ji okolo jedenácté hodiny večer. Ta kniha byla jednoznačně úžasná. Ano, sice mi není 18 a ty násilné scény jsem si dokázala živě představit... Jo, někdy až doopravdy nebezpečně živě. = No, ale i tak se mi kniha líbila a bez těch scén by to nebylo ono.

Tentokrát na mě ani Jacqueline nepůsobila naivně, jako většina ostatních hrdinek... Byla jen tak trochu zaslepena láskou, kterou ji později Kennedy neopětoval. V knize bylo pro mě spoustu tajemství a já se tak vžila do Jacqueline, že jsem se je snažila vyřešit. Osoby jsem si v hlavě dopodrobna představovala  a vůbec mě nenapadlo, že by Jackie a Lucas vypadali tak, jak na obálce a přebalu. Kniha se mi líbila natolik, že se mi o ní dnes v noci zdálo... A věřte nebo ne, to se mi obvykle nestává! Všechno v knize se mi líbilo a přečetla jsem ji jedním dechem. Prostě taková oddechovka na jedno odpoledne ( I když toho lituji). Už jsem hledala i další díly ale všimla jsem si, že další díly nejsou. Nevím, jestli mám být smutná, nebo šťastná, protože obvykle jsou druhý díly horši a už to není tak dobrý, jako jednička. Jsem vážně ráda, že jsem se k této knize dostala a mám vážně chuť si ji přečíst nejméně milionkrát (Stejně jako Harry Potter <3). 

100+%

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

S trhnutím jsem se zastavila a uvědomila jsem si, že jdu dopředu ale pytel od prádla se někde zasekl. Předpokládala jsem, že se zahákl o zábradlí, a otočila jsem se, abych ho vyprostila. Ocitla jsem se tváří v tvář Buckovi, který svíral konec mého pytle v ruce.

∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞∞

Úryvek :

Probudil mě Erin hlas. „Jacqueline Wallaceová, zvedni zadek z postele a pohni, ať si nepokazíš studijní průměr. Proboha, kdybych to byla já, kdo riskuje svou pověst výborné studentky kvůli nějakýmu blbečkovi, musela bych to poslouchat ještě sto let.“

Pohrdavě jsem odfrkla a vystrčila hlavu zpod peřiny: „Jakou pověst?“

Dala si ruce v bok, zabalená jen v osušce, jak zrovna vyšla ze sprchy. „Ha ha, fakt legrační.Vstávej.“

Ani jsem se nepohnula. „Ve všech ostatních předmětech jsem na tom dobře. Tak snad můžu v tomhle trochu polevit.“

„Vnímáš vůbec, co říkáš?“

Vnímala jsem. A byla jsem svou zbabělostí znechucená úplně stejně jako Erin – pokud n ještě víc. Ale představa, že budu sedět vedle Kennedyho celou vyučovací hodinu třikrát v týdnu, byla nesnesitelná. Netušila jsem, jak se u něj projeví, že je znovu nezadaný a připravený na flirtování a krátkodobé známosti, ale v žádném případě jsem to nechtěla vidět na vlastní oči. Už jen pomyšlení na to bylo dost hrozné.

Kdybych ho tak nenutila, aby se tento semestr zapsal do stejného kurzu jako já. Když jsme si na podzim vybrali předměty, zajímal se, proč si chci zapsat ekonomiku, předmět, který jsem ke studiu hudby nepotřebovala. Možná už tehdy tušil, že tam spolu skončíme.

„Prostě nemůžu.“